Alkohol a potápění

Nemůžeme se ubránit pocitu, že i během potápěčských zájezdů to občas někteří jedinci pořádně přehánějí. Možná, že je to z nevědomosti a právě informace z tohoto článku jejich nasměrují na tu správnou cestu.


ALKOHOL A POTÁPĚNÍ

Lidská společnost, její existence a zákonitosti bytí přinášejí někdy dost navzájem rozporuplných paradoxů. Jedním z nich je i úloha alkoholu v naší kultuře. Na jedné straně jsou to jeho nesporně negativní účinky na zdraví člověka. Druhá strana mince ukazuje alkohol ve světle reduktanta některých forem srdečních obtíží a jiných civilizačních onemocnění.
I když jsou varování lékařů jakkoli alarmující, alkohol byl, je a pravděpodobně i zůstane výrazným prvkem sociální integrace lidstva. Ani potápěči jako specifická část lidské společnosti, která cítí potřebu sdružování s partnery stejného zájmu, nepatří navzdory zřetelným rozporům ve filozofii tohoto sportu v konzumaci alkoholu mezi výjimky. Během dovolené na exotickém ostrově v tropech, nebo při víkendovém potápění v místní lokalitě, téměř všude alkohol dotváří podobně jako je tomu u jiných vodních sportech celkový obraz této aktivity. U potápěče, v podmínkách zvýšeného tlaku však účinky alkoholu překračují normální rámec jeho působení. V úvahu musíme brát nejen jeho přímé účinky na fyzický a psychický stav organismu, ale je třeba počítat i s dalšími fyziologickými mechanismy jako jsou ztráta tepla či dekomprese.


Narkózový koktejl

Pokud bychom hledali odpověď na otázku, které substance výrazně negativně ovlivňují mentální schopnosti, úsudek a motorickou koordinaci člověka, odpověď by zněla - alkohol a dusík dýchaný pod vysokým tlakem. V ranních dobách potápěčské teorie byla podobnost mezi alkoholovou intoxikací a dusíkovou narkózou racionálním základem tzv. Martiniho zákona. Jeho volný výklad potápěči připomínal, že na každých 15 metrů sestupu je ovlivnění dusíkem srovnatelné s jednou dávkou Matrin na souši. Nejen analýza příčin utonutí se rekreačních plavců, jachtaře či rybáře poukazuje na přítomnost alkoholu. Bohužel často krát právě jen minimální alkoholová intoxikace kombinovaná s minimálním efektem dusíkového opojení může způsobit vážné problémy i zapříčinit smrt potápěče!

Oficiální statistická analýza DAN - Diver Alert Netxork uvádí, že v 39,6% případech potápěčských nehod byla přítomna konzumace alkoholu za posledních 24 hodin před ponorem. Až v 3% ích to bylo těsně před ponorem nebo mezi nimi!
Na důležitost uvedených informací si dovolujeme upozornit zejména těch potápěče, jejichž názor na alkohol a jeho působení se dá shrnout do věty: "jedno poldeci nám uškodit nemůže ...". Jistě, souhlasíme pokud sedíme v zahradní restauraci, či sledujeme doma televizní program. Ale pod vodou, kde od jasné mysli a rychlé reakce může záviset život náš i našeho partnera nemá alkohol místo.


Alkohol a jeho mýty

Mýtus o tom, jak alkohol "ohřívá" člověka se traduje již od pradávna. Živen představou fotbalového fanouška uchlipkávajúc si z plošky láhve během přestávky zápasu, či téměř fantastická záchrana polomrtvého lyžaře z laviny za pomoci bernardýna s nepostradatelným soudkem rumu se tato tradice stala obecně přijatým názorem.
Téměř jsme uvěřili tomu, že alkohol dokáže nastartovat vnitřní oheň a dodat nám extra dávku tepelné energie.

Alkohol a teplo

Ve skutečnosti je alkohol z farmakologického hlediska periferní vazodilatátor - t. j. způsobuje rozšíření krevního řečiště, zejména kapilárních cév v podkoží a ostatních periferiích. Takového rozevření cév a následně zvýšený průtok krve v zájmu jejich plnění vytvoří jakýsi "nával" a iluzorní představu tepla. Tento pocit je však velmi zavádějící, protože maskuje skutečný a velmi důležitý fyziologický poptávka organismu po teple. Krevní tok zodpovědný za toto "teplo" je odveden z tělesného jádra, což způsobí odkrvení důležitých orgánů uvnitř těla a jen zvýší nebezpečí hypothermie. Dále alkohol potlačuje třes, jako jeden z hlavních signifikantních faktorů chladu. Některé studie dokazují, že i dusíková narkóza potlačuje tento signál lidského těla, což ze spojení alkoholu s hloubkovým potápěním vytváří velmi nevhodnou kombinaci. Protože zachování tepla je jedním z prvořadých zájmů potápěče, je přinejmenším dětinské ohrožovat ho konzumací alkoholu před i po potápění.

Alkohol a krevní tlak

V protikladu s periferní vazodilatací, cévy zásobující krví svaly se účinkem alkoholu neroztahuje, ale naopak stahují, což způsobuje zvýšení tlaku v krvi. Vzhledem ke tomu, že svalová soustava vytváří podstatnou část lidského těla, zvýšený krevní tlak výrazně zatíží srdce. U potápěčů se skrytými koronárními problémy či slabou úrovní tělesné přípravy, se tak může hypertenze stát hlavní příčinou potápěčské nehody.

Alkohol a glukóza

Po použití alkoholu obvykle klesá chuť po náročnější tělesné aktivitě. Důvodem není jen mentálně oslabení, ale zejména skutečnost, že alkohol "vysušuje" naši energii. Jedním z hlavních energetických zdrojů organismu je cukr ve formě glukózy, kterou produkuje játra. Používání alkoholu výrazně zabraňuje tvorbě glukózy a snižuje tak schopnost organismu vydávat energii pod normální úroveň. Proto po konzumaci alkoholu riskujeme, že i když se psychicky cítíme plně zodpovědní za následný ponor, naše tělo ještě není 100% připraveno.

Alkohol a tonutí

V krvi převážné většiny utopených dospělých osob - nepotápěče se našla alespoň stopa po alkoholu. Vzhledem k tomu, že alkohol výrazně zvyšuje nutkání na zvracení, stává se častou příčinou utonutí. Zvracení ve vodě a speciálně pod vodou při potápění, se může stát příčinou asfyxie.

Alkohol a dekomprese

I když neexistuje seriózní studie prokazující přímý vliv konzumace alkoholu před ponorem na možný vznik DCS, existuje celá řada faktorů, které toto tvrzení nepřímo podporují.
Konzumace alkoholu a následné zvýšení cirkulace krve na periférií způsobí vyšší dusíkovou saturaci tkání než s jakou je počítáno v potápěčských tabulkách, či v komputroch.
Alkohol jako diurefikum, napomáhá ke zvýšené tvorbě moči, což přímo vede ke dehydrataci - výraznému faktoru podporujícímu vznik DCS.
Dehydratace na druhé straně vede ke "zahuštění krve", následně k jejímu snížené cirkulační schopnosti a změně saturace a desaturace.
Mozek je mimořádně citlivý na dehydrataci. Na vysokou konzumaci alkoholu odpovídá jako momentální hladina vody v organismu přetrvává déle než bolesti hlavy. Proto potápěč po "opici" riskuje mj potenciálně získání neurologické formy DCS.


Ačkoliv většina potápěčů se vyvaruje přílišnému požívání alkoholických nápojů před ponorem, mnozí zapomínají na možné účinky alkoholu po ponoru:
Některé studie poukazují na to, že změny v krvi následkem konzumace alkoholu po ponoru mohou akcelerovat uvolnění bublin dusíku.
Alkohol může také nepřímo podporovat dodatečnou tvorbu bublin, protože jedna z jeho chemických vlastností je schopnost snižovat povrchové napätie.Povrchové napětí, u substancí například bubliny, napomáhá vytvářet soubor vlastností, které jsou charakteristické pro natažené elastické membrány. Tento fenomén vysvětluje, proč může například brouk chodit po vodní hladine.Povrchové napětí je jedna ze sil, která pomáhá zadržovat růst bublin v případě DCS. Proto vše, co redukuje povrchové napětí bublin, může podpořit jejich růst natolik, že přejdou do aktivního symptomatického stádia. Pokud by se nám všechny uvedené souvislosti mezi konzumací alkoholu a možným vznikem DCS zdály příliš spekulativní, je třeba si uvědomit, jaký častý je při potápění výskyt takzvaných "tichých" bublin. Podrobnější výzkum teorie těchto asymptomatických bublin ukázal jejich přítomnost v až 80% opakovaných ponorů. Ignorace možnosti, že za nám nepříznivých podmínek dokáží přejít do stádia rozvoje aktivní DCS by bylo více lehkovážně. Stejně alkohol nepatří za volant, nelze jej spojovat ani s potápěním. Pokud navzdory těmto varováním rozhodneš pro jeho konzumaci při potápění, měl by ses držet následujících doporučení:

  • vyluč úplnou konzumaci alkoholu nejméně 12 hodin před ponorem
  • pokud si požíval alkohol den před potápěním, a stále cítíš "slabost" či jiné příznaky - nepotápaj se! Silné bolesti hlavy jsou znakem přetrvávající dehydratace organismu
  • pokud druhý den ráno stále pociťuješ silný žízeň, odlož potápění přinejmenším na odpoledne. Pá hodně vody nebo nápojů bez bublinek.
  • protože tělu trvá určitý čas, dokud se nám hladina vody ustálí na normál, začni doplňovat tekutiny v dostatečném předstihu pro prvním ponorem dne. Dostatek tekutin máme v těle, pokud začneme pravidelně močit a barva moči se změní na bezbarvou.
  • vyluč úplnou konzumaci alkoholu nejméně 1 hodinu po ponoru. Abstinuj déle, pokud tvůj ponor byl hluboký nebo blízko 0-vého času.